Markétce

Tomáš Klus

1:D#miKolik nás takových bylo, co zbloudilo cestou za modrými květy ?
G#miNás přátelé odsoudilBi a hnali před popravčí D#mičety,
D#mikolikrát vpila mě země a já zbaven smyslů ryl dlaněmi hlínu ?
G#miJá nikdy odvahu nemBěl  bych přiznal svouD#mi vinu
R1:F#Kolikrát Markétko C#mával jsem Tobě ?F# 
BdimTo ty jsi odteďkom má poslední G#mi oběť,
to C#s Tebou se milují andělé v kráF#terech  C#měsíce D#mi 
G#mi a zůstanou v Tvém těle jak  tBóny neznělé
2:Při nástupu stoupám si na špičky snad z malichernosti,
čas žere hodinám ručičky a vyplivuje kosti.
Rány si foukám dýmem z cigaret a v pokoji pro hosty
otevřu soukromý lazaret své sebelítosti
R2:Kolikrát Markétko hrával jsem Tobě
to ty jsi odteďkom má poslední oběť
to s Tebou se milují andělé v kráterech měsíce
a zůstanou v Tvém těle jak bytosti oněmělé
3:Za ruce s šedohlavci tlačím svět k úmoru
a není větší lež než pravda o nás dvou,
snažím se obelstít lásku - potvoru
aby mě nechala vznést se za tebou.
R3:kolikrát Markétko psával jsem Tobě
tolikrát Markétko čekal jsem na odpověď
Ty se však miluješ s anděly v kráterech měsíce
a tam mé tóny nedozněly a já zůstal necelý
4:Kolik nás takových zbylo, co zbloudilo cestou za modrými květy
jimž pod gilotinou se zalíbilo.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-09-03T15:54:32.251+00:00
Výsledky hledání: